... může být pro jiné výjimečné a těžko dosažitelné.
Sice je to slogan reklamní kampaně Lucie Bílé, ale je to docela dost pravdivé. Někteří lidi mají dost věcí, kterých si ani neváží a přijde jim to obyčejné. Pokud si myslíte že je to další článek o životě v Africe, tak né, není.
Ráno pozdravit rodiče, napsat miláčkovi smsku a vyjít do školy. Lidi, hlavně prý Češi, si vždycky najdou důvod k závisti. Podle mého názoru se lidi dělí na 2 skupiny - 1) Lidi co žijí, 2) ostatní, co jsou žiti.
První "skupina" si užívá a baví se, ale na druhou stranu i pracuje. Obvykle mají dost kamarádů (dost - alespoň jednoho pořádného) a za něco jsou uznávaní - ať už pro krásu, peníze, talent nebo jen "tak".
Druhý druh - pravidelně přichází do kontaktu s první skupinou. Rozdíl je ale v tom, že jejich hlavní náplní je žití život první skupiny. Někteří jedinci dokáží žit velmi intenzivně! Probírání ostatních je denním chlebem.
Dříve jsem se zajímal o dost lidí kolem sebe. Časem ale každý příjde na to, že je lepší mít "svých pět" a starat se o sebe....
Nechci, aby to vyznělo že mě nikdo nezajímá, že nesnáším lidi kolem.. Spíše to myslím takhle: Proč se zbytečně trápit třeba jen názorem někoho, koho vlastně vůbec neznáte? Proč se starat o to - co si o mě venku pomyslí? Nebo dokonce být doje*aný z někoho, kdo pořád jen do všech kolem rýpe a moc se snaží být nejlepší?
Lidi jsou různí a já jsem konec konců ještě docela mladý na to, zažívat životní stressy v podobě výhružných zpráv, zbytečných a smyšlených keců, nebo "nenávistí" od těch..... těch... víte koho.
Každému přeju jen to nejlepší a držím palce, ať se povede co si přeje =).... a myslete na to, že jak si kdo ustele, tak si lehne.
Žádné komentáře:
Okomentovat